Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 1448 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Rusko deklarovalo své zájmy na Balkáně Email

Čtvrtek, 24. ledna 2019 / Alexej Toporov


Při své návštěvě v Bělehradě byl Vladimir Putin přivítán čestnou salvou, vyzváněním zvonů, červeným kobercem a také stodvaceti tisíci obyvatel srbských měst i obyvatel Republiky srbské z Bosny a Hercegoviny, z Kosova a z Černé Hory.

Oficiální delegace hostitelské země zahrnovala představitele prakticky všech fragmentů rozděleného srbského národa. Byl přítomen metropolita Černé Hory a Přímoří Anafilochij, bývalý prezident Republiky srbské a nyní vedoucí prezidia Bosny a Hercegoviny Milorad Dodik a známý černohorský představitel opozice Marko Milačič. Srbský prezident Aleksandar Vučič kolem sebe možná poprvé shromáždil tak reprezentativní postavy srbského vlasteneckého tábora.

Reakce na sebe nenechala čekat. Tisk bosenských muslimů si vzpomněl, že Rusko v RB OSN zablokovalo rezoluci o „genocidě v Srebrenici“, vyhlašující Srby za „genocidní národ“. Černohorská sdělovadla Putinovu návštěvu vůbec nezaznamenala. Marko Milačič se obrátil k Putinovi a řekl: „Spojenectví Ruska a Černé Hory je dnes nevydařené, je to zločin před naší společnou historií, před předky i potomky. Chtěl bych vás pozvat do Černé Hory, Černohorci mají Rusko rádi a odpovědnost za ochlazení vzájemných vztahů nese výhradně vládnoucí režim Milo Ďukanoviče.“ Západní media se zabývala otázkou, zda bude Vučič nadále chtít svou zemi vést k integraci do EU. A je-li ještě možno považovat srbský režim za loajální k Západu.

V Prištině se rozhořčovali nad tím, že srbský prezident daroval hostu štěně Šarplaninského pasteveckého psa (Šar planina je pohoří v Kosovu). Prý měl být představen po albánsku jako Dardánský pes. Velkou nelibost kosovsko-albánských separatistů vyvolal Putin sdělením, že kosovská vláda přijala některé provokační akty zhoršující situaci, a to převedení bezpečnostních sil Kosova na plnohodnotnou armádu v rozporu s rezolucí RB OSN č. 1244. Rezoluce nepřipouští v Kosovu žádné ozbrojené útvary kromě kontingentu OSN. V Kosovu může být jen omezené množství srbské policie a pohraničníků.„Kde jsou?“ Ptá se Putin.


Na to hned reagoval Haradinaj „Aktivní přítomnost Ruska na Balkáně vyvolává destabilizaci. Avšak politika USA a NATO na Balkáně znamená více míru, stability a rozvoje. Posud se Bělehrad obrací na stranu bývalého SSSR, Kosovo naopak k euroatlantické integraci.“ Znamená to, že prištinský režim již vidí republiku v NATO. Haradinaj také prohlásil, že území Kosova a Albánie jsou nedělitelná.

V posledních letech Moskva diplomaticky, ale plánovitě a postupně posilovala spolupráci s Bělehradem, zvyšovala obchodní obrat (dnes 2 miliardy USD), po rozpadu Jugoslávie přezbrojovala srbskou armádu a odmítla uznat separatistickou „Republiku Kosovo“.

Po poslední návštěvě ruského prezidenta země uzavřely 25 dohod v ekonomice, energetice a dopravě. Byly potvrzeny úmysly podepsat dohodu mezi Srbskem a Eurasijsou ekonomickou unií, zvýšit dodávky plynu ze tří na tři a půl miliardy kubíků, zahájit stavbu srbské větve Tureckého proudu a zvýšit kapacitu srbského zásobníku plynu „Banatskij dvor“ z dnešních čtyřistapadesáti milionů kubíků na 750 milionů.

Ovšem hlavním výsledkem Putinovy návštěvy bylo zřejmě to, že Rusko slyšitelně prohlásilo: na Balkáně má Rusko historického spojence, na Balkáně má národní zájmy. Rusko se vrací do balkánské politiky.

Vučič okomentoval současné jednání: „Bez Ruska, bez síly Ruska v RB OSN nebudou přijímána žádná rozhodnutí (myšleno o Kosovu). Dříve než přijmu nějaké rozhodnutí, určitě se poradím s prezidentem Putinem. … Nedovolíme zničit Srbsko.“

Putin uděloval vyznamenání Vučičovi a přitom řekl: „Jsem upřímně rád, že mohu vyznamenat srbského prezidenta řádem vynikajícího ruského představitele, vojevůdce a diplomata Alexandra Něvského. V posledních tři sta letech byli nositeli řádu takoví bojovníci za svobodu Srbska jako Miloš Obrenovič a Nikola Pašič. Dnes je v seznamu věhlasných Srbů i jméno Aleksandara Vučiče.“

Lid Srbska ruského prezidenta uslyšel. Uvítal jej plakáty „Jeden ze tří set milionů.“ Je to staré srbské rčení z dob Jugoslávie: „Nás s Rusy je 300 milionů“. Dobré rčení.


Převzato z Fondsk.ru