Ze srbského nebe padaly ruské transportéry |
ÂÂ a chorvatským státem. Podle maďarské tiskové agentury se Amos Hochstein měl vyjádřit, že se budoucnost netýká pouze těchto dvou společností, ale celého regionu západního Balkánu a Maďarska a uvedl: „Obě země jsou přirozenými spojenci a otázky spojené se společností INA by neměly mít dopad na vzájemné vztahy. Jedna i druhá země by se měly koncentrovat na dlouhodobý projekt, který bude brát v úvahu energetickou bezpečnost." Tímto úvodem měl na mysli projekt plynovodu Jižní tok, který by podle něj neměl mít pouze jednoho dodavatele: „Žádná země by neměla být závislá na jediném energetickém zdroji, neboť by mohl být zneužitý jako zbraň."
Jde o známá a poslední dobou často opakovaná fakta a představitel americké vlády by se proto neobtěžoval volat do Budapešti (iniciátorem bylo americké velvyslanectví v Budapešti). Hlavním důvodem není uváděný dlouhodobý plán, ale skutečnost, že maďarský MOL hodlá prodat svůj devětačtyřicetiprocentní podíl v INA ruské společnosti Gazprom. To je skutečnost, která se USA nelíbí, jako vůbec další sbližování Budapešti a Moskvy, což podle State Departmentu oslabuje izolaci prezidenta Putina. USA takto reagovaly po předchozích sporech s Maďarskem, které se týkaly jaderné elektrárny Paks a projektu Jižní tok. 7. Listopadu se maďarský premiér Viktor Orban vyjádřil ve svém projevu v Mnichově( v centru nadace „Hanns Seidel Foundation" ) o tom, že USA interpretují projekt Jižní tok a elektrárnu Paks jako přibližování k Moskvě. Uvedl: „K nikomu se nepřibližujeme, ani neoddalujeme. Maďarsko sleduje politiku, která není proruská, ale promaďarská." Dodal, že USA prosazují názor, že Evropa by se spíše měla odklonit od Ruska, než s ním spolupracovat. To je podle maďarského premiéra také důvod, proč USA kritizují jadernou elektrárnu Paks s ruskou technologií a nejraději by si přály, aby Maďarsko postavilo novou elektrárnu ( viz ).
Po USA Merkelová otáčí pozornost EU k západnímu Balkánu Médiím neušlo, že čtyřhodinový dialog Angely Merkelové s Vladimirem Putinem na schůzce G20 v Brisbane německou kancléřku velice rozčílil. Byla to neochota ruského prezidenta ustoupit ze svých stanovisek a její „nálada" se projevila ihned další den, kdy měla přednášku o zahraniční politice v „Lowy Institute for International Policy" v Sydney. Zde uvedla, že se EU nechce vzdát Ukrajiny a bude ji bránit a srovnávala to se čtyřicetiletou historií a zkušeností NDR, odkud pochází. Východní Berlín se podle ní musel klonit před Moskvou a ptát se, s kým se smí kamarádit. Zmínila své obavy ze změny geopolitické situace v Evropě a dodala: „Netýká se to jen Ukrajiny. Vztahuje se to i na Moldávii a dále na Gruzii. Pokud bude tato situace dále pokračovat... tak se budeme muset ptát, zda se to nevztahuje také na Srbsko a zda to nezahrne další země západního Balkánu." Tyto úvahy nemohou být novějšího data, neboť před dvěma dny informovala německá média o důvěrné analytické zprávě německého ministerstva zahraničí nazvané „Einfluss Russlands in Serbien" (Vliv Ruska na Srbsko), kde se píše o strategickém významu západního Balkánu pro Rusko (Russland „misst westlichem Balkan strategische Bedeutung zu") viz . Podle serveru magazínu Spiegel tajná zpráva popisuje snahu Moskvy připoutat více Srbsko k Rusku. Snaha se pne od zásilek zbraní až po dodávky plynu. Analýza údajně věnuje pozornost ruské veřejné diplomacii s výraznou pan-slovanskou rétorikou, která se těší u srbské veřejnosti ocenění především v ruské podpoře otázky Kosova. Server cituje německého europoslance Elmara Broka: „Putinovým cílem je vyvíjet velký tlak na balkánské státy, že si musí vybrat buď vycouvat ze členství v EU nebo se budou muset po členství přizpůsobit unijním rezolucím k Rusku."
ÂÂ Srbsko je provazolezec nad propastí Takto je Srsko často některými svými politiky nazýváno a současná vláda je upozorňována v jaké nebezpečné situaci se svým lavírováním mezi EU a Ruskem nachází. Srbsko je pod obrovským tlakem a po australské reakci Merkelové tlak, aby se vrcholní činitelé rozhodli, kam se přikloní, znovu zesílil. O provazolezectví srbské vlády mluví bývalý ministr zahraničí Vuk Jeremić, když mluví nejen o tenkém provaze, po kterém se vláda pohybuje, ale navíc tvrdí, že si jej napnula velmi vysoko. Myslí tím na situaci, kdy Srbsko se stane předsednickou zemí OBSE a její lavírování mezi Ruskem a EU bude ještě více nápadné. Na tlaky a pochybnosti zareagoval současný ministr zahraničí Ivica Dačić, který chtěl zejména poučit kritiky Srbska z bývalých socialistických zemích (byl vyprovokován albánským novinářem), když uvedl, že vláda, ve které je ministrem se nepovažuje ani za rusofilskou ani rusofobní: „Když se psal rok 1948, Jugoslávie dokázala Sovětskému svazu říci ´NE´. Srbsko není ve stejné situaci, v jaké se tehdy nacházela Albánie a další země jako Estonsko, Litva, Polsko a Česká republika... Všichni byly dlouhá léta součástí sovětského bloku. Nebyli jsme členy Varšavské smlouvy a naše mezinárodní vztahy jsou naprosto uvolněné od doktrín. Nepřejeme si být v NATO ani ve vojenské alianci s Ruskem. Chceme být obranně nezávislí. Co se týče vojensko-technické spolupráce s Ruskem, uzavřeli ji rovněž jiné evropské země, které navíc dodávají Rusku zbraně. Srbsko se neschovává za Ruskem a Albánie by se neměla schovávat za jakéhokoli velkého bratra."
V Srbsku existují i jiné pohledy na spolupráci s Ruskem a EU. Pochopitelně i tyto názory mají svoji váhu, jako ten, který vyslovil jeden z předních srbských obchodníků s Ruskem Nenad Popović: „Jde především o naše zájmy a taková šance se vyskytne jednou za padesát let. EU nemůže vyvážet do Ruska a naše vláda by měla v tu chvíli jednat s Německem o možnosti převedení výroby do Srbska a vyvážet od nás výrobky do Ruska. Vláda by neměla jednat jen s politiky, ale také s obchodníky, neboť ti by pro nás nejlépe lobovali." Srbský obchodník si také myslí, že vstup Srbska do EU přinese zemi velké škody, neboť považuje Rusko za výhodnější obchodního i politického partnera.
Ze srbského nebe padaly ruské transportéry Poprvé v historii srbská a ruská speciální vojenská komanda uskutečnila blízko hranic s Chorvatskem protiteroristické cvičení Srem 2014. Cvičení se uskutečnilo v rámci vojensko-technické smlouvy, kterou má Srbsko podepsanou se šedesáti zeměmi světa a letos na jaře cvičilo s americkou armádou. Manévrů, které měly za cíl nejen ochranu vysoce postavených politiků, ale i civilních obyvatel před teroristy se zúčastnilo 207 ruských a 197 srbských vojáků a z ruských letadel (šest ruských dopravních letadel Iljušin 76) byly shazovány ruské obrněné transportéry, výzbroj a vozidla. Ruští vojáci prováděli průzkum terénu pomocí pozemních jednotek a dronů. Se srbskými jednotkami pak provedli přepad a likvidaci teroristických základen. |